Kniha Restart - průvodce podnikatelským minimalismem

Přišel čas, abych se konečně dokopal koupit knihu Restart, protože jsem o ní slyšel samou chválu o jakou revoluční ba božskou publikaci se jedná. Knihu jsme zhltl za pár dnů, čte se opravdu rychle.


Trochu mě pobavilo, že když se jedná o průvodce podnikatelským minimalismem, tak je kniha v pevné vazbě, na každé dvojstraně je na celou jednu stránku ilustrace. Dle mého, kdyby vyšla v paperbacku bez jakýchkoliv cinkrlátek kolem, byla by víc v duchu jejího obsahu, navíc by byla o chlup levnější. Ale kvůli obalu jsem si ji nekoupil.

Než nějaké know-how okolo podnikání mi dala hodně co se týče nutnosti zrekapitulovat současný stav a trošku se vyhecovat.

Začněte něco dělat...cokoliv

Tato věta jakoby se vznášela celou publikací a pro mě je asi takovým hlavním impulsem. Čas běží, stárneme,  věcí se mění strašně rychle, konkurence je všude hromada, není čas na snění u piva. Není čas čekat na pečený holuby, až nám dolítnou do huby. Máte nápad? Rozjeďte jej co nejdřív, nečekejte na investici, nepotřebujete na to tisíce zaměstnanců, plány na roky dopředu... Začněte s málem.

A já na to: Nemám čas

Nejstandardnější odpověď, co může být. Furt si říkám, proč to tak je, proč se člověk bojí změny? Máte sice nápady, ale ty končí většinou v šuplíku. Protože se vám nechce, nemáte čas, jste unavení , chcete se věnovat jiným koníčkům, rodině atp. Hledáte spoustu výmluv a laciných náhražek Proč to tak nejde! Přitom v dnešní době internetů je možné najít tolik příkladů, proč na věci nečekat - od citátů po životní příběhy např. Nicka Vujicica. Už sice zajíždím do roviny osobního rozvoje, motivací atd., ale dle mého, pokud to člověk nemá srovnané od základů, nemůže se pouštět do čehokoliv jako je podnikání od píky. Čili je na každém, jak si to přebere, jestli bude prostě pasivní, nebo se na to vykašle a prostě do toho půjde. A nemusí to hned znamenat založit vlastní podnikání, stačí jakákoliv změna návyků a zvyků (pokud nevyhovují).  Čili v tomto se opět utvrzuji, že sedět na prdeli není úplně ideální přístup.

Další tips and tricks, jak jsem je pochopil:

• Snažte se zmáknout co nejvíc sami, nebo si věci alespoň vyzkoušet, než je svěříte zaměstnanci.
• Nikdo nemůže dělat 365 dní v roce a nikde není vytesáno, že ten, kdo dře, tak se prodře k prosperitě. Většinou je to kontraproduktivní a to nepočítám dopad na osobní life.
• Zaměstnanci, kolegové - v oboru vývoje software a aplikací - není nutné, aby všichni seděli v jednom kanclu a koukali na sebe - možnost vyrušování, narušení klidové zóny.
• Pracovní 8 hod doba je blbost - zejména příchody a odchody přes cvikačku. Stačí mít na paměti jeden úkol, případně deadlajnu a kdy, kde a jak to už je na každém z nás.   
• Každý by se měl v zaměstnání chovat jako kdyby dělal sám na sebe, čili samostatný a zodpovědný bez nutnosti vést za ručičku.
• Porady a dlouhodobé plány jsou plýtvání časem.
• Můžete mít sebelepší produkt, ale bez zákaznické podpory je odepsaný - udržet si platícího zákazníka po delší dobu je nirvána podnikání. Upřímnost, pohotovost, žádné "vyhnívání" problémů, osobní zaujetí. To dneska frčí.
• Inspirovat, ale nekopírovat - kopie jsou vždy "ve stínu" originálu.

Závěrem

Věřím tomu, že každý si z knihy vezme to "své", u mě to účel splnilo. Je to jedna z knih, kterou je fajn si jednou za čas přečíst znovu, nebo alespoň úryvek. Ať už pro nějaké nakopnutí, nebo jen tak před spaním.